Velké osobnosti i malé postavy českých dějin už na tebe čekají a potřebují tvou pomoc. Máš-li odvahu, vyber si trasu a vyraz do terénu!

Mobilní hra pro zvídavé děti a hravé rodiče

Inicio

Čeká Vás více než 290 procházek s poutavými příběhy a úkoly. 

Stáhni si zdarma mobilní aplikaci a vydej  se ven za dobrodružstvím. Velké osobnosti  i malé postavy českých dějin už na tebe čekají a potřebují tvou pomoc. Máš-li odvahu, vyber si trasu a zachraň jejich příběh.

Po celém Česku 290 tras!

Stáhni si zdarma mobilní aplikaci a vydej  se ven za dobrodružstvím. Velké osobnosti  i malé postavy dějin už na tebe čekají a potřebují tvou pomoc. Máš-li odvahu, vyber si trasu a zachraň jejich příběh.

V Polsku spuštěno již 5 tras!

První trasy ve Španělsku!

Získáte tipy na výlet

Zažijte zábavu na trase společně s dalšími týmy!

 SOUBOJE

4 herní trasy Skrytých příběhů jsou v polském Dolnoslezském vojvodství.  

Co byste řekli výletu do Polska? 

 Turistické vizitky 

Novinky

Vydejte se na trasu Valdštejnských architektů, objevte díla Pieronniho a Luraga a získejte šanci vyhrát dvojknihu o Albrechtovi z Valdštejna.

Cesta Valdštejnských architektů 

Prozkoumejte místa spojená s porevolučním prezidentem Václavem Havlem.

Po stopách Václava Havla

Vydejte se po trasách, které připomínají dobu komunismu a boj o svobodu, vzniklých díky projektu O2 #Svoboda není samozřejmost.

Cesty za svobodou 

Projďete do konce roku 2025 alespoň tři z devíti tras skupiny Za poklady geoparku v regionech Ralsko, Frýdlantsko a Dolnoslezsko, získejte šanci vyhrát ceny a objevujte geologické zajímavosti s turistickým zápisníkem.

Za poklady Geoparku

Skupiny tras

Trasa vede od náměstí 5. května, přes kostel sv. Zikmunda k odpočívadlu u Ploučnice a zpět cestou k rybníku, Božímu hrobu a zámku Vartenberk.

V sedmdesátých letech představoval uran pro Československou socialistickou republiku jednu z nejdůležitějších strategických surovin. Jeho hodnota vycházela z tehdejšího důrazu na jadernou energetiku i ze silných politických vazeb na Sovětský svaz. Uran byl vnímán jako klíč k budoucí energetické soběstačnosti, k modernizaci hospodářství i k posílení mezinárodního postavení státu v rámci socialistického bloku. Československo patřilo mezi významné producenty této suroviny a její získávání mělo prioritu, která často převyšovala jiné hospodářské či regionální potřeby. Uran byl symbolem pokroku, technického sebevědomí a státní moci.

Zkázotvorný poklad

Trasa vede od zámku Kinských přes louku k Helštýnu a dále do obce Krhová a k vlakové zastávce.

Jurko Žůrek je pasáčkem ovcí. Necítí se jako hrdina, ale i on může pomoci valašským rebelům.

Rebelové z Meziříčí

Trasa vede od kostela sv. Trojice na náměstí a dále pak ulicí Štefánikova k rybníčku a procházkou kolem řeky zpět.

Pomoz zpěvačce a učitelce Miladě Šimčíkové zvládnout nástrahy 2. světové války.

Obrana národa byla tajná odbojová organizace, která vznikla v Československu hned po okupaci v roce 1939. Vznikla hlavně z československých důstojníků, kteří se nechtěli smířit s tím, že nacistické Německo zabralo naši zemi. Tito lidé začali pracovat tajně: shromažďovali zbraně, vytvářeli ukryté zásoby, předávali tajné zprávy do zahraničí a připravovali se na budoucí boj za osvobození. Do odboje ale nepatřili jen vojáci. Pomáhali i obyčejní lidé – učitelé, lékaři, dělníci, studenti, kteří ukrývali vojáky, opisovali letáky nebo předávali informace. Mnozí riskovali život. Za odboj hrozilo zatčení nebo poprava.

Zpívání v odboji

Trasa vede od železniční zastávky Lobkovice k hrobce Františka Palackého a  dále kolem řeky k zámku Lobkovice a zpět.

Pomoz Františku Palackému zbavit se snů, ve kterých ho navštěvují významné osobnosti českých dějin.

Před Palackým byla česká historie zaznamenávána především v středověkých kronikách a listinách, jako jsou Kosmova kronika česká nebo různé městské a klášterní záznamy. Tyto prameny však často obsahovaly smíšená fakta, legendy a mýty, některé části byly záměrně idealizované, jiné proněmecky zabarvené, zejména kvůli vlivu císařských úřadů a šlechtických patronů. Historici 18. a počátku 19. století tak čelili problému spolehlivosti a objektivity pramenů, což znesnadňovalo vytvoření uceleného obrazu české minulosti. František Palacký se rozhodl psát své Dějiny národu českého, aby objektivně, systematicky a kriticky zachytil dějiny českého národa, přičemž kladl důraz na politický, společenský a náboženský kontext. Chtěl tím posílit národní vědomí a identitu, ukázat kontinuitu české historie a umožnit národu poučit se z minulosti.

Noční můra Otce národa

Trasa vede z Masarykova náměstí k Prostřednímu a Dolnímu mlýnu a zpět k informačnímu centru a muzeu.

Na sklonku 16. století se nad českými zeměmi začala stahovat mračna strachu a podezírání. Zatímco dříve se k „čarodějnictví“ přistupovalo spíše s nadhledem, po nástupu Habsburků se situace vyostřila. Rekatolizace, rostoucí citlivost vůči jinakosti a proměna soudnictví otevřely cestu k procesům, v nichž hrály hlavní roli pověry i osobní zášť. Velká Bíteš se v letech 1571–1576 stala dějištěm jednoho z největších honů na čarodějnice v českých zemích. Začalo to nenápadně – obviněním z vraždy, které se při výsleších změnilo v nařčení z kouzel, škod na dobytku či tajemných „jízd v povětří“. Do smolné knihy města přibývala jména dalších a dalších žen. Mučení je nutilo přiznávat viny, které nikdy nespáchaly, a ukazovat na své sousedky.

PODPORIL_KV_RGB_zakladni.png

Logo-img.png

Trasa vznikla za podpory

Hon na Markétku

Trasa vede od nádraží Černošice Střední ulicí k amfiteátru a sportovní hale s hřištěm, dále pak k řece Berounce a podél ní k nádraží Černošice-Mokropsy.

Františka Plamínková leží v žaludku nacistickému Německu. Teď se ztratila. Pomoz její sestře ji najít!

Na začátku první republiky ženy poprvé získaly volební právo, mohly se více zapojit do veřejného života a začaly se aktivně podílet na politice – mohly nejen volit, ale také být voleny. Byla to doba, kdy se zdálo, že se role ženy ve společnosti konečně mění. Františka Plamínková stála v samém středu těchto proměn. Byla bojovnicí za rovnost, která věřila, že demokracie bez žen není úplná. Její hlas byl slyšet daleko za hranice republiky a symbolizoval odhodlání i víru v lepší budoucnost.

Plamínek v temnotách

Trasa vede od nádraží zámeckým parkem přes arboretum ke kostelu sv. Víta a zpět k zámku a hradební baště.

V Jemnici řádí cholera a pekař Tomáš Kotrba chce pro lidi napéct více chleba, aby pomohl. Natropí však více škody, než si dovedl představit.

Roku 1832 byla Jemnice stále městem sevřeným hradbami se čtyřmi branami. Vnitřní zástavbu tvořily především dřevěné a hrázděné domy se slaměnými či šindelovými střechami, stísněně postavené v úzkých ulicích. Městem procházely obchodní cesty a život určovala řemesla a trhy na náměstí. Na jaře toho roku zasáhla Moravu cholera, která se nevyhnula ani Jemnici. Nemoc oslabila obyvatele a přinesla četná úmrtí, zejména mezi starými a dětmi. Počátkem června pak Jemnici postihla další pohroma – rozsáhlý požár.

Město v plamenech

Trasa vede od obecního úřadu, k památníku Josefa Bryxe, dále lesem k Trusovickému potoku a přes Cestu světla, kolem koupaliště zpět.

Patrik Morgan je britský scénárista, který byl právě osvobozen ze zajateckého tábora v Jugoslávii. Bojí se však rychlého návratu domů. Pomoz mu.

V roce 1939 obsadilo Československo nacistické Německo. Mnoho českých a slovenských vojáků nechtělo zůstat doma a rozhodlo se bojovat dál. Utekli do zahraničí a přidali se k britskému Královskému letectvu – RAF. Tam vznikly speciální československé letecké jednotky. V roce 1940 pomáhali tito letci bránit Anglii před útoky německých bombardérů. Byli stateční a patřili mezi nejlepší piloty, kteří v bitvě o Británii zvítězili. Díky nim se podařilo zastavit plány Německa na obsazení Anglie. Některé piloty ale jejich odvaha stála svobodu. Když byli sestřeleni, skončili v zajateckých táborech. Někteří se pokusili o útěk a podařilo se jim vrátit domů. Právě tyto příběhy hrdinů inspirovaly britského spisovatele Guye Morgana k napsání filmu o odvaze a naději Srdce v zajetí.

Srdce v zajetí

Trasa vede od nádraží k zámku, pak procházkou zámeckým parkem zpět.

Hrabě Johann Joseph von Herberstein ztratil svou milovanou ženu a teď hledá nový smysl života. Pomůžeš mu?

Trasa vznikla v rámci projektu Cesta Valdštejnských architektů

Luragovo divadlo

Trasa vede od severní části pevnosti skrz parky do Starého města a přes náměstí k hlavnímu vchodu do pevnosti Kladsko.

Do Kladska přijíždí slavný stavitel Giovanni Battista Pieroni, aby po třicetileté válce zmodernizoval místní pevnost. Čekají ho náročné výpočty, plánování, ale i spory se šlechtou, která odmítá platit další výdaje. K tomu všemu se Pieroni bojí, že začíná zapomínat. Je to jen únava a stáří, nebo za tím stojí něco víc? Možná někdo nechce, aby pevnost vůbec vznikla. Pomoz mu dokončit obranné bastiony a odhal, co se ve městě skutečně děje!

Píše se rok 1648 a právě skončila třicetiletá válka. Evropa je vyčerpaná, města v troskách, ale hrozby ještě zdaleka nekončí. Kladsko, důležité město na obchodní i vojenské cestě mezi Prahou a Baltským mořem, sice přežilo, ale jeho opevnění je staré a nevyhovuje novým způsobům boje. Z dělových koulí se staly skutečné hrozby – a z kamenných hradeb se stávají jen snadné cíle. Císař Ferdinand III. povolává Giovanniho Battistu Pieroniho, slavného architekta a vojenského inženýra, který umí stavět pevnosti tak chytře, že odolají i těm největším dělům. Pieroni přijíždí do Kladska a rozhlíží se kolem: staré hradby je třeba nahradit novými prvky – bastiony, špičatými opevněními, ze kterých je vidět do všech stran a která nechávají dělové koule sklouzávat po svých stěnách jako děti na klouzačce.

Kladský Klacek

app-store-badge-cz.svg

google-play-badge-cz.svg

Nejnovější příběhy

Uživatelé řekli...

Od teď už nechodíte na výlety sami. Jde s vámi i nějaká historická osobnost. Vtáhne vás do děje a obyčejná procházka se změní na cestu do minulosti. A pozor! Je to návykovka. Po pár odchozených příbězích chcete objevovat další a další.


Skvělá aplikace pro cestování po ČR. Příběhy baví nejen naše děti, ale i nás dospělé. Krásná místa, zajímavé a poučné příběhy a spousta zábavy a společně stráveného času.

Když chcete strávit čas s rodinou venku na zábavném výletu a něco se i dozvědět - jsou Skryté příběhy jasná volba.

unnamed.jpg

pardubice_1004.jpg

pardubice_1004_cam.png

cover_pardubice_1004.jpg

popis!ssasdsdsssssssessssssaasasadsadsdaasdssasasdadsssads

pardubice_1004_map.png

pardubice_1004_ico.jpg

Pardubický test publikace

pardubice_1001.jpg

pardubice_1001_cam.png

cover_pardubice_1001.jpg

pardubice_1001_map.png

pardubice_1001_ico.jpg

Pardubický boj o život

praha_044.jpg

praha_044_cam.png

cover_praha_044.jpg

Franz Kafka hledá to nejlepší zaměstnání, aby byl platný a zároveň mu zůstala možnost psát.

Franz Kafka hledá své místo v životě. Je z německy mluvící židovské rodiny. Rodiče však jsou ve svém židovství řekněme vlažní a formální. Franz se tedy necítí být ani Židem, ani Němcem, ba ani Čechem. Franz touží být spisovatelem, ale jeho otec si nepřeje, aby byl umělcem. Chce z něj mít spíš podnikatele nebo alespoň státního úředníka. Musíme mladému Kafkovi pomoci najít vhodné zaměstnání, kde by uplatnil svou bystrou mysl a cit pro jazyk. Hledáme pro něj zaměstnání, které mu zároveň umožní naplnit jeho životní poslání – psát povídky a romány, jaké tu ještě nebyly.
Zároveň musíme pomoci jeho nejbližšímu příteli Maxi Brodovi v jeho nejtěžším rozhodnutí, které vzejde z jejich dlouholetého přátelství – bude se muset rozhodnout, kdo je pro něj důležitější, zda Franz Kafka – přítel nebo Franz Kafka – spisovatel.

Trasa se proplétá ulicemi staré Prahy. Začíná a končí na Staroměstském náměstí.

praha_044_map.png

praha_044_ico.jpg

Dr. Kafka zasahuje

blatna_002.jpg

blatna_002_cam.png

cover_blatna_002.jpg

Pěstitel květin Jan Böhm miluje růže a chce se stát nejvýznamnějším českým šlechtitelem.

Jan Böhm se vrátil z první světové války, kde byl raněn, se záměrem stát se pěstitelem růží a rozšířit je do českých zahrad a parků. Neměl prostředky a proto se usadil v Blatné na pozemcích svého otce, ale zdálo se, že pro růže, které zde chtěl pěstovat, tu nebyly vhodné podmínky. Opak byl ale pravdou. Böhmovým růžím se zde dařilo. K tomu, aby Böhm vyšlechtil vlastní odrůdy a učinil růže vyhledávanou okrasou, nicméně vede ještě dlouhá a místy trnitá cesta. Musíme mu na ní pomoct.

Trasa vede od informačního centra na jižním konci třídy J. P. Koubka k zámku a následně parkem s placeným vstupem k Böhmově vile a podél Smolineckého potoka ke kostelu. Vstup do parku je zpoplatněn částkou 50 Kč na osobu. Podél celé trasy jsou vysázeny růže a součástí trasy je herní karta, která vám otevře přístup k drobné odměně na konci trasy.

Zahradník Jan Böhm byl v období mezi světovými válkami velmi úspěšný pěstitel a šlechtitel. Proslul nejen u nás a v celé Evropě, ale dokonce i v zámoří, např. v Japonsku, Indii, Číně nebo USA, kam exportoval ročně statisíce kusů výpěstků své zahradnické firmy. Byly to především růže, v jejichž pěstování a šlechtění díky své pracovitosti, houževnatosti a lásce k nim dosáhl světové proslulosti. V roce 1919 se v Blatné rozhodl pěstovat růže navzdory nepříznivým půdním a klimatickým podmínkám na pozemku, který získal od svého otce Jana Nepomuka Böhma, významného zahradníka pražských Vinohrad. Začínal takřka z ničeho, dokázal se prosadit i ve světové konkurenci a ne nadarmo ho jako jeden ze svých vzorů uváděl i jiný náš světový podnikatel Tomáš Baťa. Jan Böhm vyšlechtil přes 120 odrůd růží a velmi vynalézavě je propagoval. Jeho růže nechyběly téměř na žádné české zahrádce. Po 2. světové válce mu byly plantáže vyvlastněny a do své smrti v roce 1959 už vyšlechtil jen jedinou růži, Hold slunci.

blatna_002_map.png

blatna_002_ico.jpg

Král růží

novy_bor_001.jpg

novy_bor_001_cam.png

cover_novy_bor_001.jpg

Friedrich Egermann chce vyrábět sklo, které nikdo jiný neumí. Prvně musí něco vyšpionovat a pak experimentovat.

Dalo by se říci, že Friedrich Egermann se narodil do prachových peřin a byl předurčen ke klidnému životu bohatého synka Anny Rosy, pocházející ze sklářské rodiny Kittelů, a o mnoho let staršího vrchnostenského úředníka Friedricha Egermanna. Rodiče se však svého syna téměř ihned zřekli a plačící uzlík v zavinovačce byl poslán ke stařičké chudé pratetě takříkajíc na vychování. Jeho dětství bylo neradostné, proto teď potřebuje tebe, abys mu pomohl překonat jeho neblahý osud. Chce být sklářem, nejlepším na světě, sklářem, který umí vyrobit sklo, jaké nikdo jiný neumí.

Trasa začíná na náměstí Míru a pokračuje uličkami až k honitbě Radvanec, dojdete na vyhlídku Jelení skok a pak zpátky do centra Nového Boru.

Friedrich Egermann, narozený roku 1777, se stal oceňovaným sklářem, jehož umění obdivoval nejen císař Ferdinand V. Získal titul privilegovaného císařského a královského výrobce a dožil se požehnaného věku 86 let. Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří barevné rubínované sklo, sklo červené jaspisové i různobarevné mramorové. Dále žlutá lazura a neprůhledné mramorované sklo.

novy_bor_001_map.png

novy_bor_001_ico.jpg

Sklářský kouzelník

dolni_zalezly_001.jpg

dolni_zalezly_001_cam.png

cover_dolni_zalezly_001.jpg

Mladičký začínající spisovatel Franz Kafka se na prázdninách zakoukal do dívky Stelly a chce ji okouzlit.

Franz Kafka složil náročnou zkoušku na pražské právnické fakultě. Kvůli potřebě našprtat se stovky paragrafů zákoníku obecného práva nevycházel několik týdnů z bytu a nyní si chce užít zasloužené prázdniny. Rodiče ho spolu se sestrami a vychovatelkou poslali do malinkatých klimatických lázní v údolí Labe –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do Dolních Zálezel. Franz si myslel, že bude chodit na procházky a po večerech bude psát povídky. Chtěl by se stát spisovatelem, ale zatím nevytvořil nic, s čím by byl spokojen natolik, aby to mohl publikovat. Na dovolené v Zálezlech chce psát a psát, aby dohnal, co kvůli studiu práv zameškal. Jenže mu osud poslal do cesty nové rozptýlení. Jmenuje se Stella, je to dcera ústeckého obchodníka a je jedním slovem nádherná. Franz nemůže myslet na nic jiného a potřebuje naši pomoc. Ještě nikdy nerandil s dívkou a ostýchavost by mohla být jeho druhé jméno.

Trasa vede z místa nedaleko železniční stanice Dolní Zálezly do kopce údolím Moravanského potoka, kde je zejména v deštivém období možno vidět krásný vodopád. Následně trasa pokračuje na vyhlídku s Mlynářovým křížem, odkud je působivý výhled na celé údolí Labe. Cesta pak klesá lesem zpět do údolí.

Franz Kafka Dolní Zálezly skutečně navštívil. Byl tu se svými sestrami a vychovatelkou, která byla jen o něco málo starší než on. Jemu bylo v té době dvacet a byl studentem práv na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě. To, že potkal krásnou Stellu a že jí byl okouzlen a napsal o ní báseň, je doloženo, ale že usiloval o nějaký vztah s ní není úplně jisté, protože Franz byl spíše plachý a se ženami měl zkušenosti zatím jen z několika návštěv pražských nevěstinců, kam ho vzal otec a jeho starší přátelé. Jisté je, že Franz pravidelně plaval v Labi a chodil na dlouhé procházky po okolí. Byl hodně nespokojený se svým tělem. Trápilo ho slabé trávení a tak se stal spontánně vegetariánem a zajímal se o přírodní léčebné postupy. Právě proto se vydal do drážďanského sanatoria Wieser Hirsch. Spaní při otevřeném okně a každodenní cvičení pak Kafkovi vydrželo i několik let poté, co mu byla v roce 1917 diagnostikována tuberkulóza.

dolni_zalezly_001_map.png

dolni_zalezly_001_ico.jpg

Kafka loví

zbraslavice_001.jpg

zbraslavice_001_cam.png

cover_zbraslavice_001.jpg

Husitský kněz Markold se má setkat se svým špehem, aby vyslechl zprávy z protihusitského koncilu v Basileji.

V Kutné Hoře probíhá zemský sněm, který má rozhodnout, zda husity ovládané Čechy a Morava vyšlou svou delegaci na církevní koncil v Basileji. Husité rozprášili čtvrtou křížovou výpravu, kterou proti nim vedl braniborský vévoda Fridrich I. a kardinál Giuliano Cesarini, a vyděšení církevní potentáti se uvolili ke společnému jednání s husity.
Táborský kněz Markold ze Zbraslavic byl u jednání s císařem v Chebu a teď se na kutnohorském sněmu jedná o tom, zda bude v delegaci do Basileje spolu s Prokopem Holým. Markoldovy diplomatické schopnosti jsou uznávané, ale o tom, že má v Basileji svého člověka, nikdo neví. Proto se s ním Markold nechce setkat v Kutné Hoře a domluvil si s ním setkání ve svých rodných Zbraslavicích. Jestliže se jeho špeh na místo srazu dostaví, pokud ho neodhalili a nezabili po cestě, dozví se Markold, zda je pozvání na Basilejský sněm nastražená past, nebo opravdový prostor pro jednání s katolickou církví.

Trasa začíná a končí u Rekreačního areálu Zbraslavice u Starého rybníka. Vede k lesu s vyhlídkou na obec Zbraslavice a následně kolem starého židovského hřbitova do Zbraslavic k místní tvrzi. Z obce se trasa vrací kolem železniční zastávky a Starého rybníka k rekreačnímu areálu.

Když v srpnu 1431 koalice husitských vojsk pod velením Prokopa Holého rozdrtila vojska čtvrté křížové výpravy v bitvě u Domažlic, odradilo to zahraniční šlechtu a vysoké církevní hodnostáře od dalších pokusů podmanit si kacířské Čechy silou.
Kardinál Giuliano Cesarini, který musel z bitvy u Domažlic potupně uprchnout, polkl svou pýchu a začal s husitskými předáky jednat o tom, že by se zúčastnili právě probíhajícího Basilejského koncilu a měli možnost zde obhájit své požadavky na reformu církve. Kutnohorský zemský sněm cestu do Basileje schválil a vyslal poselstvo v čele s Prokopem Holým a Vilémem Kostkou z Postupic. Jednání se se zúčastnil i táborský kněz Markold ze Zbraslavic. To, že měl Markold na sněmu svého špeha, jsme si do příběhu přidali, ale jisté je, že husité váhali, zda není Basilej jen pastí a zda nedopadnou jako mistr Jan Hus, když se vypravil na koncil do Kostnice. Poselstvo dorazilo na Basilejský koncil v roce 1433 a proběhlo veřejné slyšení, kde se ve vzájemné rozpravě utkali čtyři bohoslovci z každé strany. Jejich úkolem bylo vyvrátit, potažmo obhájit, platnost čtyř pražských artikulů. Učená disputace nevedla k žádnému výsledku a protože husitské delegaci došly peníze, musela se vrátit do Čech. Jednání husitů a církevních delegátů pak probíhala dál v Praze a následně znovu v Basileji. Žádná ze stran však nechtěla ustoupit a situace se změnila, až když byli husitští radikálové poraženi u Lipan.

zbraslavice_001_map.png

zbraslavice_001_ico.jpg

Markoldův špeh

kyselka_001.jpg

kyselka_001_cam.png

cover_kyselka_001.jpg

Leo Mattoni se snaží vystoupit ze stínu otce a vybudovat lázně, které zastíní Karlovy Vary.

Do Kyselky přišel Heinrich Mattoni z Karlových Varů, kde začal podnikat a prodávat léčivou karlovarskou minerální vodu. Jeho přítel, doktor Löschner, specialista na lázeňství, mu poradil, aby se zajímal o pramen zvaný Ottův, který byl na panství hraběte Černína. Heinrich Mattoni dal na radu uznávaného lékaře a svého přítele a pramen, který doktor Löschner už několik let propagoval, koupil. Lázně Kyselka díky tomu dostaly nového tahouna, který zde začal budovat konkurenci nedalekým Karlovým Varům. Od jisté doby se však o lázně začal starat Heinrichův syn Leo. Mattoni starší totiž žil ve Vídni, kde coby císařský dvorní rada využíval svého postavení k podpoře rodinného podnikání. Leo Mattoni se chce osvědčit a zasloužit si stejnou úctu, jaké se těší jeho otec. Leo zná heslo svého otce „Beru-li něco z této země, musím do ní zpět také něco vracet.“ a chce proto lázně Kyselka pozvednout na evropskou úroveň. Musíme mu v tom pomoci.

Trasa vede od budovy základní školy v Kyselce do centra (zde je možnost parkování), k pavilonům u Ottova pramene a následně lesem kolem vyhlídkového místa k Löschnerovu pavilonu, kde je dnes Mattoni muzeum.
Trasu pro tebe vytvořili žáci ZŠ a MŠ Kyselka ze třídy 7. A (školní rok 2023/2024) pod vedením paní učitelek Markéty Staňkové a Kateřiny Písaříkové.

V roce 1867, kdy se nájemcem Ottova pramene stal karlovarský vývozce minerální vody Heinrich Mattoni, bylo z Kyselky rozesláno 331 449 lahví minerální vody. Heinrich Mattoni pramen a četné okolní pozemky koupil od hraběte Černína a začal zde budovat lázně, které, jak bylpřesvědčen, jednou budou konkurovat slavným Karlovým Varům. V tom roce se v Kyselce léčilo 69 hostů a počet návštěvníků byl asi 5000. O 31 let později, když byla dokončena výstavba nové kolonády Ottova pramene, Mattoniho voda z Kyselky získala na světové výstavě v Paříži velkou cenu Grand Prix. V Kyselce se v tom roce léčilo 700 pacientů a bylo zde bezmála 40 000  denních hostů. Vyvezeno bylo 9 000 000 lahví minerální vody. Kyselka vzkvétala a prosperovala nejen díky Heinrichovi Mattonimu, ale i díky vytrvalé péči jeho syna Lea Mattoniho, který firmu Mattoni vedl až do své smrti roku 1940.

kyselka_001_map.png

kyselka_001_ico.jpg

Mattoniho dravec

borovany_001.jpg

borovany_001_cam.png

cover_borovany_001.jpg

Johana z Trocnova čeká syna, který se stane jedním z nejvýznamnějších vojevůdců středověku. Musí se však dožít dospělosti.

Paní Johana z Trocnova, zemanka ze dvora nedaleko Borovan čeká dítě. Začaly se jí zdát znepokojující prorocké sny, v nichž se její dítě - zdá se, že to bude syn - objevuje jako válečník, který zemře násilnou smrtí. Paní Johana potřebuje uklidnit, pomoci při porodu dítěte a následně i s ochranou dítěte. Chlapec - ano sny nelhaly, bude to chlapec - se dostane hned z kraje života do smrtelného nebezpečí. Když ho zachráníme, pomůžeme muži, který se později stane jedním z nejslavnějších vojevůdců středověku a zapíše se do evropských dějin jako Jan řečený Žižka z Trocnova. Bude jedním z nejobávanějších vůdců husitského povstání.

Trasa vede z náměstí z nádvoří zámku v Borovanech do lesa do bývalé osady Trocnov, kde je dnes archeoskanzen a památník Jana Žižky z Trocnova. Následně vede trasa k rybníku Pražan a následně zpět do centra Borovan. Velká část trasy jde souběžně se silnicemi a proto je vhodná i pro cyklisty.

Zatímco původ Jana Žižky je doložen jeho jménem uváděným v kronikách, okolnosti jeho narození jsou pravděpodobně jen pověstí. Pověst, že se narodil za bouře v lese, se vázala k dnes již neexistujícímu dubu nedaleko Trocnova. Bohužel nevíme ani přesný rok jeho narození. Ten se jen odhaduje podle pozdější latinsky psané svatební smlouvy, kde “Johannes dictus Zizka de Trocnow” figuroval jako svědek a musel tedy již být dospělý. Dohady jsou i ohledně původu přízviska “Žižka”. Teorií je mnoho. Od domácí podoby Zikmunda, přes žížalu (od žiž, žížek = červ, žížala, vodní žoužel), přes ováda (od žížeti = bzučeti, takže bzučící hmyz), až k teorii postavené na staročeském žižiti, tedy loupiti odkazující na to, že Jan z Trocnova začínal jako loupeživý rytíř. Skryté příběhy se kloní na stranu těch, co tvrdí, že ve starší češtině žižka je jednooký člověk. Věříme, že Žižka z Trocnova přišel o první oko již jako chlapec. To potvrzují i nálezy na domělé Žižkově lebce nalezené v Čáslavi. Ale že za to mohli Rožmberkovi ozbrojenci, je opět jen pověst, která vychází z dlouholetého vzájemného nepřátelství mezi pozdějším husitským hejtmanem a jeho vrstevníkem Oldřichem II. z Rožmberka.

borovany_001_map.png

borovany_001_ico.jpg

Zeman z Trocnova

kremze_001.jpg

kremze_001_cam.png

cover_kremze_001.jpg

Bude-li šejdíř Dětřich ve službách mocichtivého Oldřicha II. z Rožmberka, bude z toho problém.

Bude-li šejdíř Dětřich ve službách mocichtivého Oldřicha II. z Rožmberka, bude z toho problém.
V Čechách po konci husitských válek panuje doba opatrné obnovy. Společnost je poznamenána válkou a šlechta se snaží znovu získat ztracený majetek. I Oldřich II. z Rožmberka se neúspěšným obléháním Tábora finančně vyčerpal. Teď, když nastává doba míru, zaměřuje se na to, jak posílit pozici svého rodu v české i zahraniční politice. A neštítí se ušpinit si ruce.

Trasa vede z železniční zastávky Třísov, přes keltské oppidum k vyhlídce a následně stezkou až na hrad Dívčí Kámen. Nazpět můžete jít stejnou trasou, nebo pokračovat po naučné stezce. Na konci trasy tě čeká schránka s překvapením.

Oldřich II. byl jeden z nejvlivnějších politiků středověkých Čech. Jeho četné boje proti Husitům však téměř vyčerpaly jeho finanční zdroje. Svou situaci se rozhodl řešit svérázně a začal falšovat listiny, které posílily jeho nároky a práva. Tyto padělky byly zpočátku akceptovány a legalizovány, což umožnilo Oldřichovi posílit svou moc a vliv. Časem historikové a odborníci na středověké dokumenty začali provádět pečlivé analýzy těchto listin a přiléhajících archivních materiálů. Během těchto výzkumů se objevily nejasnosti a nesrovnalosti, což naznačovalo, že něco není v pořádku. Postupně byla pravda o padělcích odhalena. Kdo je tehdy pro Oldřicha II. falšoval se už asi nedozvíme. Padělatelé se svou prací rozhodně nechlubili. Čekal by je ošklivý trest a bolestivá smrt.

kremze_001_map.png

kremze_001_ico.jpg

Zpečetěná faleš

blansko_002.jpg

blansko_002_cam.png

cover_blansko_002.jpg

Moravský Edison, Erich Roučka potřebujeme uvést do praxe svůj vynález z oblasti automatizace. Zvládne to?

Mladý talentovaný chlapec Erich Roučka původem z Velkého Meziříčí se s obrovskou vášní věnuje elektrotechnice. Už v deseti letech sestrojil svůj první ampérmetr a rozhoduje se, kde studovat, aby se své vášni mohl věnovat co nejintenzivněji. Vzdělává se celý svůj život a patentuje jeden vynález za druhým. Buď jeho rádcem a pomoz mu ve chvílích, kdy se musí rozhodnout, co dál. Pomoz mu s budováním jeho fabriky, která bude první svého druhu ve střední Evropě a to v dobách, kdy je pojem elektrotechnika, pro většinu tehdejších obyčejných lidí, zcela neznámým pojmem.

Trasa vede od nádraží přes park k domu a fabrice Ericha Roučky, dále městem ke kinu a na náměstí, odkud pak směřuje k zámku, kde končí.

Roučkův podnik nejdříve vyráběl přístroje na měření základních elektrických veličin - ampérmetry, voltmetry, wattmetry a podobně. Byly velice kvalitní a relativně levné. O preciznosti a trvanlivosti těchto přístrojů svědčí také to, že je dodnes můžeme vidět v provozu.
Inženýr Erich Roučka svou fabriku v Blansku prodal, i nadále však mohly být přístroje vyráběny pod značkou ER. Po skončení 2. světové války byla továrna znárodněna a přijala nový název METRA BLANSKO. Podnik vytvořil vynikající podmínky pro svůj technologický rozvoj. Postupně se tak stal výrobní základnou státních výzkumných a vývojových ústavů.
Samotný Roučka, který emigroval do Německa, aktivně pracoval a bádal až do své smrti. Bylo mu téměř 98 let.

blansko_002_map.png

blansko_002_ico.jpg

První robot

velke_mezirici_001.jpg

velke_mezirici_001_cam.png

cover_velke_mezirici_001.jpg

Do mladé hraběnky Marie Eleonory z Lichtenštejna se zamiluje císař Josef II. Eleonora je ale zadaná.

Do mladé hraběnky Marie Eleonory z Lichtenštejna se zamiluje císař Josef II. Eleonora je ale zadaná.

Hraběnka Eleonora byla s velkou pravděpodobností milenkou císaře Josefa II., ale s určitostí to říct nemůžeme. Víme však, že se spolu často navštěvovali a debatovali. Sama hraběnka byla velice osvícená a pokroková. Na svých panstvích prováděla reformy, ve kterých odpouštěla svým poddaným placení do té doby povinných dávek.

Trasa vede z náměstí k zámku, poté pak parkem až pod most dálnice D1, dále pak k vyhlídce Tři kříže a končí u kaple sv. Anny.

Hraběnka Eleonora byla s velkou pravděpodobností milenkou císaře Josefa II., ale s určitostí to říct nemůžeme. Víme však, že se spolu často navštěvovali a debatovali. Sama hraběnka na svých panstvích prováděla reformy, ve kterých odpouštěla svým poddaným placení do té doby povinných dávek.

velke_mezirici_001_map.png

velke_mezirici_001_ico.jpg

Císařova tajná láska

ceska_lipa_001.jpg

ceska_lipa_001_cam.png

cover_ceska_lipa_001.jpg

Pomoz rozšířit sbírku zvířecích preparátů továrníka Wedricha do připravovaného muzea pro občany České Lípy.

Továrník Heinrich Wedrich miluje přírodu a mimo svou práci se věnuje sběratelství. Je znechucen společenskými poměry a po večerech se raději věnuje studiu přírodopisných publikací. Přál by si svou sbírku zvířecích preparátů rozšiřovat a právě v tom by mu mohl pomoci náš mladý hrdina František Plachý. Pomoz mu přesvědčit významného továrníka, že on je ten pravý.

Trasa začíná u kostela sv. Maří Magdaleny. Pokračuje přes vodní hrad k hrobce rodiny Wedrichů a dále pak přes park k vlastivědnému muzeu a na náměstí T. G. Masaryka.

Továrník Heinrich Wedrich se proslavil až po své smrti. A to tím, že obyvatelům České Lípy odkázal celou svou sbírku. O jeho životě toho mnoho nevíme, jelikož se ve svých 35 letech stáhl do ústraní. Pravděpodobně byl znechucen společenskými poměry. Jeho život tedy zůstává záhadou.

ceska_lipa_001_map.png

ceska_lipa_001_ico.jpg

Čelist velryby

vrchlabi_003.jpg

vrchlabi_003_cam.png

cover_vrchlabi_003.jpg

Viktor Kugler žije v Holandsku, ale přijíždí do Vrchlabí, aby pomohl příteli z mládí.

Viktor Kugler se po první světové válce přestěhoval do Holandska, kde pracuje ve firmě, kterou řídí Otto Frank. Každý rok podniká se svými dvěma přáteli z Vrchlabí výlet po Evropě, ale letos to vypadá, že ani jeden z nich nepojede. Viktor netuší proč. Pomoz mu zjistit, co ohrožuje jejich přátelství.

Trasa vede z náměstí Míru okolo řeky ke kovárně. Dále pak po druhém břehu zpátky do centra k památníku Viktora Kuglera.

Viktor Kugler převzal vedení firmy Opekta v Amsterdamu a rodině Frankových pomáhal. Když měli nastoupit do transportu do koncentračního tábora, společně s dalšími zaměstnanci firmy je ukrývali a Viktor Kugler jim nosil jídlo, noviny a snažil se jim zvedat morálku. Rodina Frankových se ukrývala více než dva roky, ale nakonec byli prozrazeni a zatčeni. Všichni, včetně Viktora byli převezeni do koncentračního tábora. Při náletu se mu podařilo utéct a ukrývat se až do osvobození Holandska. Rodina Frankových takové štěstí, bohužel, neměla. O ukrývání rodiny se můžeme dočíst v Deníku Anny Frankové. Náš příběh se nikdy nestal, neboť Viktor Kugler se po první světové válce do Vrchlabí již nevrátil.

Mobilní hra pro zvídavé děti a hravé rodiče

Získáte tipy na výlet

Po celém Česku 290 tras!

Uživatelé řekli...

David S.

Madla H.

Sylva D.